Svatý grál historické kryptografie“ poodkryl své tajemství

Autor: Pavel Motejzík, zveřejněno: 22. 04. 2014 20:34 hod.

S městysem Žinkovy je úzce spojen tajemný spis, tzv. Voynichův rukopis (Vojničův manuskript). Jedná se o knihu zbavenou desek o 240 stranách (původně 272 stran), pokrytou neznámým písmem zaznamenávajícím neznámý jazyk, doplněnou množstvím obrázků ve tvarech nahých ženských postav, rostlin, hradů či hvězd.

Ani tyto ilustrace však nedávají žádný smysl, ženy se nacházejí v podivných scénách, hrady a rostliny jsou až na pár výjimek neznámé a postavení hvězd neodpovídá žádnému našemu souhvězdí. Rukopis je dnes uložen v knihovně americké univerzity v Yale. Přestože se jím intenzivně zabývá řada odborníků celé století, nebyla donedávna v jeho rozluštění ani o krok dále. Neznáme místo vzniku ani jeho autora. Rukopis nazvaný po obchodníku s knihami, který ho získal v roce 1912, je i proto označován za nejzáhadnější rukopis naší planety. Slavného spisovatele Dana Browna svazek inspiroval k napsání jeho bestselleru Ztracený symbol.

Řada odborníků začala zastávat názor, že celý podezřelý svazek je falzum a nemá cenu se jím odborně zabývat. Jiné teorie hovořily o tom, že jde dílo mladého Leonarda da Vinci či snad dokonce mimozemské civilizace. Až počátkem letošního roku britský lingvista Stephen Bax oznámil, že se mu podařilo rozluštit prvních několik slov. Napadlo ho určit v textu vlastní jména, pomocí metody, jíž se luštily egyptské hieroglyfy a další tajemné rukopisy. Porovnáním se středověkými rukopisy v arabštině a jiných jazycích se mu podařilo některá slova identifikovat. Jedná se například o „Taurus“, hned vedle obrázku se sedmi hvězdami, znázorněnými jako součást souhvězdí. Dalšími slovy jsou kantairon u obrázku zeměžluči (lat. centaurium), jalovec, černucha setá, koriandr, čemeřice, šafrán a bavlna či Chiron (planetka). Vypadá to tedy, že nejzáhadnější rukopis planety je zřejmě vědecké pojednání o přírodě, možná v blízkovýchodním nebo asijském jazyce.

A jakou roli hrají v celém příběhu Žinkovy? Právě z nich pocházel první bezpečně potvrzený majitel tohoto manuskriptu, pražský alchymista Georgius Baresch (+ kol. 1655), který v roce 1603 obdržel doktorát na Klementinu. Jeho údajným předchůdcem – vlastníkem rukopisu, ač nebyl dosud písemně doložen, byl prý sám císař Rudolf II. Pergamen pro Voynichův rukopis byl pravděpodobně vyroben mezi roky 1404 – 38, k samotnému ucelenému sepsání pak došlo nejpozději do začátku 16. století.

V roce 2012 bylo vydáno první faksimilní vydání celého rukopisu, které lze zakoupit v knihkupectvích či přes internet s úvodní studií renomované badatelky a záhadoložky Jitky Lenkové. Přijít celé záhadě na kloub tak může nyní z pohodlí domova doslova každý z nás.

Pavel Motejzík