Tyto stránky nejsou od 1.2.2017 aktualizovány! Nový web města Nepomuk naleznete na adrese www.nepomuk.cz.
  • Mapa webu
  • Tisk obsahu stánky

Poutní město Nepomuk - rodiště sv. Jana Nepomuckého

 
Dnes je 24.02.2017 04:02:35, Svátek má Matěj, zítra Liliana
 

Výtvarná soutěž - umělecké dílo pro kruhový objezd - výsledky

Autor: Pavel Kroupa, – Město Nepomuk, zveřejněno: 12. 12. 2016 14:34 hod., aktualizováno: 13. 12. 2016 06:52 hod.

Na podnět tehdejšího nepomuckého vikáře P. Slávka Holého a na základě usnesení městského zastupitelstva ze září 2015 proběhla přes léto 2016 výtvarná soutěž na umělecké dílo pro nový kruhový objezd v Nepomuku u Pyramidy s tématem sv. Jana Nepomuckého.

Zadání soutěže záměrně nespecifikovalo, jakou podobu by mělo ztvárnění tématu mít, ani jeho umístění neomezilo pouze na samotný kruhový objezd. Součástí řešení, ale vždy měla být kultivace středového tělesa, které představuje jednu z pomyslných bran do města.

Návrh měl formou uměleckého díla připomínat památku sv. Jana Nepomuckého, nejvýznačnějšího nepomuckého rodáka, nejpopulárnějšího barokního světce a v historické perspektivě zřejmě i celosvětově nejznámějšího Čecha.

Sv. Jan Nepomucký, dle legendy prvomučedník zpovědního tajemství, dle doložených historických faktů mučedník za svobodu církve, je mj. patronem kněží, mostů, vod, Čech i Bavorska. Jan je v katolické ikonografii zobrazován jako kanovník, často s biretem na hlavě. Janova svatozář je obvykle doplněna pěti hvězdami, v ruce drží kříž a též palmovou ratolest, někdy také knihu. Palma je symbolem mučednictví, hvězdy připomínají legendu, podle níž rybáři nalezli Janovo tělo podle hvězd na hladině Vltavy. Nevyzrazení zpovědního tajemství je symbolizováno prstem na ústech. Hvězdy kolem hlavy jsou atribut mezi světci velmi zvláštní, neboť s hvězdami kolem hlavy je zobrazována pouze Panna Marie. Jiným atributem je jazyk, který měl být nalezen v 18. století v Janově lebce neporušený.

Sochy sv. Jana Nepomuckého jsou typickým prvkem české barokní krajiny, zdobí mosty, návsi a náměstí i další veřejná prostranství. Nalezneme je i v dalších středoevropských zemích (sv. Jan je také patronem Habsburského domu), ale i v jižní a západní Evropě i v zámoří (Jižní Amerika, Filipíny …).

Návrh by měl tyto skutečnosti zohlednit a připomenout těm, kteří budou projíždět Nepomukem, že právě Nepomuk je rodištěm této legendy. Umělecké kvality a výtvarně-architektonické řešení objektu by mělo nenásilně zvát k návštěvě světcova rodiště, k zastavení v Nepomuku.
 

23. listopadu 2016 zasedla hodnotící porota ve složení:

Mgr. Ing. P. Vítězslav Holý - emeritní vikář nepomucký, vikář pelhřimovský - předseda poroty

Mgr. Tomáš Vaněk ak. mal. - výtvarník, rektor AVU v Praze

MgA. Pavel Karous - teoretik výtvarného umění, VŠ pedagog

Ing. arch. MgA. Petr Janda - výtvarný umělec, architekt

Ing. arch. Petr Lešek - architekt

Ing. Jiří Švec - starosta města Nepomuk

PhDr. Pavel Kroupa - místostarosta města Nepomuk, památkář

 

Z 27 zaslaných návrhů porota vybrala a ocenila 4 návrhy, z toho 3 druhým místem. První místo si odnesl mladý sochař Adam Kovalčík za originální a trochu provokativní ztvárnění světce formou "dopravní značky". Posuzování návrhů probíhalo striktně anonymně.

 

Úvodní slovo poroty k hodnocení návrhů:

Rozprostření metod, jimiž se tvůrci se zadáním vyrovnali, je velmi široké. Porota se věnovala posuzování s velkou pečlivostí a v diskuzi u jednotlivých návrhů se mnohokráte vracela a referenčně vztahovala k momentům obsaženým jinou metodou v ostatních návrzích. Oceněný výběr je pečlivě prodiskutovaný, porota přistupovala k hodnocení s maximální důvěrou ve schopnosti autorů, primárně hodnotila sílu návrhů jako takových, jejich konceptuální a kontextuální kvalitu a pečlivě četla veškeré indicie v návrzích obsažené a vyvažovala jejich sílu mezi jednotlivými často velmi odlišnými řešeními.  
Rozhodnutí o oceněných je konsenzem dlouhé diskuze, hodnocení probíhalo bezpředsudečně a bez obvyklých argumentačních berliček tvořících hodnotící pseudokritéria, jako je často zneužívaný argument (ne)realizovatelnosti, uměřenosti či případné obtížné přijatelnosti ze strany veřejnosti (i např. v souvislosti s cenou realizace). Všechny aspekty byly otevřeně a nemanipulativně diskutovány.
Rozhodnutí poroty je nutné číst v celé šíři, není podporou jednoho výtvarného proudu či tendenční proklamací, výběrem nevyjadřujeme propastný rozdíl mezi oceněnými a neoceněnými a všechny odevzdané návrhy vnímáme jako velmi důležité pro porotní diskuzi. Hodnocení jednotlivých návrhů zachycuje jejich konkrétní aspekty v koncentrovaném vyjádření jdoucím od celkové kvality až k významovým a konstrukčním detailům, pokud možno zachyceným tak, aby se autoři dokázali v rezultátu zorientovat a ve svých budoucích návrzích z hodnocení čerpat. Přestože je formulováno často otevřeně kriticky, je psáno s úctou k soutěžícím, jimž bychom jako porota za jejich práci rádi velmi poděkovali a popřáli úspěch v další práci.
 

Oceněné návrhy:

1. místo

návrh č. 3b

autor: MgA. Adam Kovalčík

soutěžní portfolio

průvodní text autora: Vycházím z jednoho ze základních zobrazování Jana Nepomuckého, na mostě. Protože objekt má být umístěn na kruhový objezd, uzpůsobil jsem estetiku sochy dopravním ukazatelům. Objekt situuji nad komunikaci, aby vyvolával dojem mostu.
Protože Jan Nepomucký bývá také zobrazován s palmovým listem, umístil jsem na střed kruhového objezdu živou palmu. Tím chci docílit zapojení celého kruhového objezdu.
Dalším atributem je svatozář s pěti hvězdami, kterou tvoří pět světel umístěných za hlavou. Díky těmto světlům není socha viditelná pouze přes den, ale ožívá i za tmy.
Posledním zobrazeným atributem je kříž, který jsem zakomponoval přímo do sochy, protože ke svatému Janu Nepomuckému, neodmyslitelně patří. Křížem celá plastika nabývá na vážnosti.
Koncepce je uzpůsobena dopravnímu značení, proto i materiál volím tak, aby odpovídal těm, ze kterých jsou značky vyráběny. Socha je tedy navržena ze zinkového plechu a reflexní fólie. Ocelové profily pro výrobu konstrukce, na které je socha umístěna.

hodnocení poroty: Návrh jako takřka jediný rozpracovává téma z kontextuálního pohledu v rámci daného prostředí, nespokojuje se s nabízejícím se centrálním osazením a pracuje střízlivě bez servítků a sebeklamu se znepokojivým a devastovaným prostředím zadaného „kruháče“. Řešení lze charakterizovat jako umění infiltrace do vizuálního smogu dopravního značení. Je stejně tak současné jako znakově archetypální, jeho uměleckost je samozřejmou součástí jeho existence, nepotřebuje ochranu a není dávána na odiv. Na rozdíl od takřka všech ostatních soutěžních návrhů nepoužívá metodiku kontrastního vymezení a naopak rozvíjí svou životaschopnost pomocí rafinovaných mimikry postavených na splynutí s estetikou dopravního značení. Předpokladem úspěšné realizace bude kvalitní spolupráce zástupců města s autorem a dotčenými dopravními institucemi. Samotným tématem pak je palma umístěná ve středu křižovatky (vytvářející základnímu řešení pandán a vtipný bizarní kontrapunkt) a její reálná podoba, jíž bude třeba precizovat. Otázkou je zvážení nahrazení živé palmy umělou a náročnost její výroby popř. opatření pro celoroční přežití tropické dřeviny v našich podmínkách. Podobně pak reálnost světleného efektu. Porota je návrhem nadšena, oceňuje množství úhlů pohledu, jež v sobě obsahuje (s prostředím kongeniální pohled zezadu!) včetně schopnosti nezvýrazňovat samotnou dopravní stavbu a její rozbujelost. Doprovodný text autora je velmi stručný až strohý, zmiňuje symboliku mostu a mučednictví, Samo dílo ovšem vybízí k množství dalších interpretací – a to jak pozitivních, tak kritických: Sv. Jan Nepomucký jako „značka“ města Nepomuk; skutečnost, že z mnohovrstevnaté nepomucenské barokní zbožnosti dnes zbyla pouze zploštělá prázdná forma nabývající až znaků konzumní popkultury (např. povrchní turistická fetišizace Brokofovy svatojánské sochy na Karlově mostě); dvojznačnost Janovy svatosti – v historiografii prakticky již od Janova svatořečení diskutovaný rozpor mezi historickou osobností Johánka z Pomuku a legendou o Janu Nepomuckém, prvomučedníkovi zpovědního tajemství; a samozřejmě kontrastní použití živé palmy, která symbolizuje stále živý odkaz Janovy oběti - jeho mučednickou smrt, o níž není pochyb. Zvolené řešení je originální a vtipné, pro diváky projíždějící kolem, nepochybně snadno zapamatovatelné. Lapidární výtvarné ztvárnění siluety světce je navíc velmi dobře využitelné v propagaci města. Kladem je z hlediska investora i finanční nenáročnost realizace. Návrh tedy po všech stránkách naplňuje zadání. Oceňujeme návrh první cenou v soutěži a doporučuje jej k realizaci.
 

2. místa

návrh č. 12

autor: MgA. Karel Přáda

soutěžní portfolio

průvodní text autora:  Téma Sv. Jana Nepomuckého je pro sochaře velkou výzvou – v historii je tento světec zachycován téměř výhradně jedinou a to figurální formou a je velmi lákavé hledat nová řešení.
Ve své soše chci divákovi přiblížit zázračné události po jeho smrti, kdy se dle legendy otevřelo nebe a skrze něj sestoupili andělé s ratolestmi a nad hladinou Vltavy se rozzářila tajemná světla.
Moje představa má sice jako většina světcových soch realistickou podobu, avšak on sám je zde připomenut jen skrze symboly.
Napadla mne při rozjímání nad jeho legendou, když jsem seděl doma na zahradě a pozoroval mraky.
Má proto podobu mraku, jímž procházejí paprsky slunce jako znázornění čehosi nebeského sestupujícího na zem. Mrak se zároveň otevírá prostřednictvím průchodu v podobě kříže - tedy symbolické ztvárnění mučednické smrti. Za slunečného počasí bych od tohoto detailu očekával světelný efekt.
Mrak je vymodelován a postaven na čtyřech sloupech, paprscích, které dopadají na zem znázorněnou zde kruhovým soklem.
Na soklu je zpracován i další ze symbolů tohoto světce, ve formě pěti hvězd namalovaných po jeho obvodu.

Na výrobu sochy v konečné realizaci bych použil beton, jakožto cenově přijatelný materiál, ve kterém se neztratí její nejen „ duchovní tíha“, ale který především umožní vytvořit dílo bezpečné a staticky odolné v namáhaném prostředí kruhového objezdu. Pro odlehčení by bylo možné použít na určité části např. sklobeton.
Beton bude muset být samozřejmě i v základech a to ve větším množství. To všeurčitě po řádné diskusi se statiky atd.
Okolí sochy bych vytvořil okruhem z dlažebních kostek- jakýmsi chodníčkem o přiměřené rozloze.

Celková výška sochy se soklem je 6m a průměr soklu je 3,8m.
Model, který přikládám je přibližně v měřítku 1:12 (modeloval jsem automaticky bez omezení měřítky, tak jak je mi přirozené - prosím o pochopení).

Myslím, že touto sochou by prostor kruhového objezdu v obci ožil a nenásilně připomenul legendu významné osobnosti z ní pocházející..

hodnocení poroty: Ikonografickou originalitou a jejím jednoznačným ztvárněním nepochybně nejsilnější soutěžní návrh  přichází s nečekaným (a pro imaginaci diváka velmi cenným) konfliktem mezi nehmotným jevem a jeho ultrahmotným sochařským vyjádřením koncentrovaným do velmi monumentální formy. Návrh zcela koncentrovaně vyjadřuje moment, kdy mrakem pronikly paprsky slunce a označily místo pro stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého, jež je součástí dochovaných historických vyobrazení. Forma ztvárnění je velmi lapidární a staví amorfní hmotu mraku na sloupy světelných paprsků, to vše v provedení s betonovým povrchovým vyzněním. Celá socha je pak výrazná právě touto disbalancí obsaženou v masivním a hmotném provedení těkavých atmosférických jevů, čímž se velmi násobí její potenciál upoutávat pozornost diváků a klást otázky s překvapivě jasnou významovou odpovědí. Hodnotným aspektem řešení je pak také konotace k historickým betonovým monumentům a výrazný posun, který svou až naivistickou popisností vůči tradiční přestylizovanosti socha obsahově vytváří. Socha je návrhem jednoduše umístěna do středu kruhové křižovatky, jejíž se stává epicentrem. Diskutovanou otázkou bylo, zda zvolené měřítko není pro dané umístění příliš malé. V průběhu rozhodování poroty převážil v hodnocení názor, že by bylo dílo umístěním do nepřístupného středu kruhové křižovatky oslabeno a zasloužilo by si realizaci v citlivě vybraném místě v parteru města (možno v zadlážděném místě nebo případně i v parku). Oceňujeme návrh druhým místem v pořadí soutěže (spolu s dalšími dvěma návrhy) a doporučuje zástupcům města iniciovat realizaci sochy v pečlivě vybrané pozici.  

 

návrh č. 16

autoři: MgA. Pavlína Kvita / MgA. Roman Kvita

soutěžní portfolio

průvodní text autora: 

Výtvarné řešení na zvolené téma sv. Jana Nepomuckého pro kruhový objezd v Nepomuku se může jevit poměrně problematicky: Vezmeme-li v úvahu samotné místo realizace i blízké užitkové a nákupní prostředí, které působí velmi nesourodě, stává se tento úkol především výzvou. Zvolený záměr by měl okolí upozadit a vtáhnout přijíždějící návštěvníky, potažmo diváky, do centra dění vyrůstajícího ze středu kruhového objezdu.
Osobnost Jana Nepomuckého je úzce spjata s barokní érou, pro niž byla typická výstavba bohatě zdobených sloupů s figurálními motivy sloužícími k oslavě církve a víry. Objevovaly se také sloupy vytvořené jako díkuvzdání za odvrácení moru. Navržený pylon pro dané místo, které může do jisté míry inscenovat pomyslnou bránu do města, ideově i architektonickým vzezřením reflektuje dobu, kdy byl Jan Nepomucký znovuobjeven a uctíván (2. pol. 17. stol.).
Celá stavebnost a estetická forma vycházejí z jednotlivě vybraných atributů. Sloup zde představuje jakousi základní platformu, kde je kladen důraz na plně ucelený geometrizovaný objekt. Cílem je navodit pocit teatrální barokní klasičnosti, nicméně přenesené do zjednodušeného jazyka současnosti. Z kruhové dispozice vyrůstá šesticípá hvězda, která se stává silnou nosnou základnou pro následující, do jisté míry prolnuté znaky. Nalezneme zde samozřejmě pět hvězd, které sv. Janu Nepomuckému vytváří nad hlavou svatozář. Popisují tak legendu, kdy bylo právě podle nich jeho tělo nalezeno na břehu Vltavy. Další čtveřice hvězd respektuje základní půdorys, nicméně se dispozičně propadají, zrcadlí nebo do sebe vrůstají, čímž se stávají do jisté  míry nečitelnými. Přibližně ve třetině sloupu se objevuje motiv kříže, který zastupuje přirozený předěl a stává se další jasnou informací. Celý objekt vrcholí tématem palmových listů (ratolestí), které jsou znakem mučednictví, a zároveň také vytváří dojem jisté oslavnosti a pozitiva ve smyslu vítězství.
V minulosti byly sloupy korunovány sochou figurálního charakteru. Zde je však vrchol opatřen biretem, který naprosto zapadá do celkové tvarové povahy zobrazovaného námětu. Barevnost sloupu graduje směrem vzhůru. Od temně indigové základny k postupně rozjasňující se špici, která je zastoupena barvou blankytně modré až bílé, díky níž jakoby chtěla splynout s nebem.
Sama symbolika modré barvy dává najevo důstojnost i důvěru, klid a bezpečí, což je příhodná spojitost právě s postavou svatého. Gradient této barevnosti má působit magickým až snovým dojmem, kdy se odpoutáme od přílišné popisnosti jednotlivých znaků a do jisté míry věc tímto způsobem odhmotníme. Jas zvolených barevných tónů rovněž překračuje interní spiritualitu danou zpracovávaným tématem a prostředí dodává očistný rozměr. Volbou daného námětu se dotýkáme jisté nadčasovosti, stejně jako tomu bylo u římských sloupů vítězných, sloupů morových či sloupů zasvěcených Nejsvětější Trojici nebo Panně Marii. I přes práci s mnoho významy a symboly promítnutými do celku si objekt zachovává jednotný vizuální jazyk. Může se tak stát výraznou avšak čitelnou dominatou místa.

popis konstrukčního řešení, zvolených materiálů a technologií
Objekt je koncipován jako 6m vysoký sloup s ocelovým pláštěm a hlavní vnitřní nosnou trubkou o průměru 170mm. Jednotlivé elementy tvořící celou skulpturu jsou 12mm plechy formátované a svařené jednak mezi sebou, tak ke středové trubce v různých osách. Tímto je zaručena dostatečná tuhost a pevnost konstrukce. Skulptura je centrální zúžující se směrem nahoru. 3,8m široká spodní část dále rovnoměrně rozvádí celkovou hmotnost (přibližně 2,5t). Toto zvolené řešení si vyžádá úpravu středové části kruhového objezdu ve formě částečně zapuštěného betonového základu s ocelovými patkami. Vznike tak nosná deska, jenž se osadí objektem pomocí šroubů cca M20.
    Použitým materiálem je běžný ocelový plech, který bude formátován laserem na příslušné díly. Ty jsou svařeny převážně rohovými a křížovými sváry tak, aby byl objekt úplně uzavřen a nepronikala do něj voda. Povrch bude ošetřen základovou barvou a poté polychromován do požadovaných 5-ti odstínů modré.  Nátěr se zhotoví již při výrobě. V rámci údržby objektu je ovšem počítáno s barvením přímo na místě kruhového objezdu s frekvencí cca 6 let.
    Instalace na místě by měla probíhat cca 3-4 hodiny za pomocí jeřábu, s částečně omezenou dopravou.


hodnocení poroty: 

Návrh pracující s „turbosochařskou“ metodikou asamblující atributy Jana Nepomuckého do vertikální rotační kompozice formy „totemu“ záměrně evokujícího dřík historických morových sloupů s absentující figurou na vrcholu. Část poroty byla přímo nadšená z „crossoverového“ potenciálu vyznění sochy a vedlejších možných výkladů vrstvených na její základní poslání. Porota návrh hodnotí druhým místem v pořadí soutěže (spolu s dalšími dvěma návrhy) a doporučuje zástupcům města zvážit realizaci sochy v pro pěší kontaktní poloze v parteru města, kde by s ohledem na svou podstatu morového sloupu mohla více vyniknout její bizarní kvalita.

 

návrh č. 18

autoři: Ing. arch. Martin Vybíral

soutěžní portfolio

průvodní text autora:  Důstojné téma Jana Nepomuckého se ocitá v nekultivovaném světě kruhového objezdu, navíc obklopeného nesourodou zástavbou - benzinovou pumpou s výraznými reklamními panely, skladovacími plochami, “lesem” lamp veřejného osvětlení a dopravního značení, které bezprostředně zasahuje do plochy vymezené pro objekt. Lokace vyžaduje jednoznačný prvek, který se nevyhýbá intezivnímu perifernímu dopravnímu světu, ale s nadsázkou využívá jeho rámce a pokouší se sloučit neslučitelné. Objekt je navržen jako stylizovaný rozcestník či městský poutač, volně využívající forem drobné architektury, příznačných pro orientaci v barokní krajině. Tedy krajině, v jejíž době byl kult Sv. Jana nejživější a se kterou jsou jeho paměť i umělecká ztvárnění nejvíce spojovány.

Hmota kamenně vyhlížejícího soklu s iniciály J | N jasně a důstojně označuje důležité místo. Jednoduchá grafika emblému s horizontálou oddělující obě iniciály odkazuje k vodní hladině. Vertikální “rozcestník” s cedulí NEPOMUK je dobře viditelný i ze vzdálenějších perspektiv, tj. z pohledu blížícího se řidiče. Výrazná červená barevnost obstojí mezi okolními poutači a  dopravními značkami, aniž by objekt působil v kontextu kruhového objezdu nepatřičně. Ramena s  5 šesticípími hvězdami odkazují k ikonografii sv. Jana a volně spojují motiv souhvězdí s dopravním světem ukazatelů. Vyfrézované hvězdy „na nebi“ se symbolicky projevují i v terénu středového prstence – v polozapuštěných svítidlech, rovněž půdorysně uspořádaných do pentagonu. Podobně jako souhvězdí, které se dle legendy objevilo na hladině řeky po utopení Sv. Jana. Svítidla jsou aktivní při nočním režimu a slouží k neagresivnímu nasvícení soklu s iniciálami.
 

hodnocení poroty: Kultivovaný a propracovaný návrh nezabývající se primárně výtvarnou asociací k Janu Nepomuckému. Koncept je postavený na decentní kompilaci tradičních orientačních prvků v  krajině vtělených do ucelené kompozice rozcestníkového ukazatele. Návrh promýšlí všechny aspekty umístění včetně přístupnosti vnitřního prostoru kruháče, které je ale funkčně nevhodné. Vyladěnost jde do všech detailů včetně barevnosti, delikátního kódování symbolů hvězd a grafického znázornění vody linkou mezi iniciálami J a N. V navrhované pozici je otázkou dostatečnost velikostního měřítka prvku a čitelnost prořezaného nápisu NEPOMUK ze zadní strany šipky. Porota návrh (spolu s dalšími dvěma návrhy) hodnotí druhým místem v pořadí umístění v soutěži a doporučuje zástupcům města zvážit použití řešení v kontaktní poloze v parteru města včetně možného zmnožení v pozicích na okrajích sídla, kde by ladněji zapadal do krajiny než v disturbančním prostředí okružní křižovatky, tak, aby byl využit jeho vyladěný esteticko-navigační potenciál s benefity jemných symbolických náznaků odkazu k Janově legendě.

 

Všechny soutěžní návrhy (vč. komentářů poroty) můžete shlédnout na výstavě v městské galerii do 29.12.2016

Podmínky soutěže zde

 

Umělecké dílo na téma sv. Jan Nepomucký pro kruhový objezd v Nepomuku

Výtvarná soutěž o návrh

Autor: Město Nepomuk, zveřejněno: 31. 05. 2016 07:12 hod., aktualizováno: 12. 09. 2016 08:04 hod.

MĚSTO NEPOMUK
v y h l a š u j e
v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
v souladu s ustanovením zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
s přihlédnutím k ustanovení § 1772 až 1779 zákona č. 89/2012, občanský zákoník,
v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, ve znění
pozdějších předpisů,
SOUTĚŽ O NÁVRH
UMĚLECKÉ DÍLO NA TÉMA SV. JAN NEPOMUCKÝ
PRO KRUHOVÝ OBJEZD V NEPOMUKU
a vydává k tomu tyto soutěžní podmínky
V Nepomuku dne 31.5.2016
 

 

SMS InfoKanál města Nepomuk

SMS InfoKanál města Nepomuk

 

IROP_CZ_RO_B_C RGB-200.jpg

IROP_CZ_RO_B_C
 

Záchranný kruh

 
 
 
 
 

© 2000 – 2017 tvorba internetových stránek MULTIMEDIA ACTIVITY