Rukopis Zelenohorský

Autor: Mgr. Jana Benediktová, zveřejněno: 23. 03. 2009 14:13 hod., aktualizováno: 26. 10. 2012 08:25 hod.

Rukopis zelenohorský bývá označován za nejstarší česky psanou písemnou památku. Byl objeven v roce 1817 na zámku Zelená Hora u Nepomuka tamním zámeckým úředníkem (důchodním) Josefem Kovářem. O jeho původu, pravosti a důvodech vzniku se vedou od doby nálezu až do dnešních dnů polemiky mezi zastánci a odpůrci pravosti. Dle názoru profesora Z. F. Daneše není pravost Rukopisů spornou otázkou, neboť každý rukopis je ve své podstatě pravý. Spor spočívá dle něho v době a místě vzniku, v příčinách, případně i v autorství Rukopisů.

Historickou skutečností je, že nálezce zaslal anonymně svůj objev koncem roku 1818 nejvyššímu purkrabímu království Českého hraběti Kolowratovi. Tehdejší zelenohorský pán Rudolf Colloredo-Mansfeld totiž nebyl právě odkazu české historie nakloněn, a nálezce se obával možných následků vůči sobě. Nicméně utajení nálezce bylo pouze dočasné, Kovář byl ze zámku vykázán a pobýval pak v blízkém hostinci na Vyskočilce. Navíc zámecký pán ze zloby dal spálit značnou část cenných českých knih a tisků, které obsahovala zámecká knihovna.

Rukopis tvoří dva pergamenové dvojlisty, tedy 8 stran textu. Pergamen je hrubě opracován a značně poškozen. Dvojlist má rozměry 22,4 × 18 cm. Běžný text je psán železitoměďnatým inkoustem dnes zelené barvy. Text je ozdoben čtyřmi rumělkovými červenými iniciálami a řadou červených rumělkových majuskulí. Dále se v textu vyskytují hojně červené miniové značky dodnes neznámého účelu. Rukopis má též pro snadnější čtení rumělkou provedené červené rubrikování dříků počátečních písmen jednotlivých slov, neboť je psán bez mezer.

Obsahem Rukopisu zelenohorského je fragment básně Sněmy a báseň Libušin soud, s námětem sporu bratří Chrudoše a Šťáhlava a jejich rozsouzení kněžnou Libuší.

Originál Rukopisu zelenohorského je umístěn v současnosti v oddělení rukopisů a vzácných tisků Knihovny Národního muzea v Praze.

Rukopisy zelenohorský a královédvorský sehrály významnou pozitivní úlohu v období, které bývá označováno jako Národní obrození, a přispěly nepochybně v dobách útlaku k sebevědomí národa. Rozporuplnou roli sehrávají při rukopisném sporu Dobrovského žák Václav Hanka (nálezce Rukopisu Královédvorského), malíř a restaurátor František Horčička a básník Josef Linda. Ze známých osobností vyjádřili pochybnosti nad pravostí např. Dobrovský či profesor Masaryk. Naopak za pravost se zasazoval mimo jiné Palacký, V. V. Tomek, v poslední době např. profesor Z. F. Daneš z Tacomské univerzity v USA, který vznik rukopisů datuje kolem roku 1500 a nachází u obou prvky jihoslovanské. Odpůrci pravosti v současném období opírají své názory zejména o posouzení, ke kterému došlo v roce 1967 v Kriminalistickém ústavu. Významnou roli zde plnil i spisovatel M. Ivanov. Na skutečnou pravdu o původu a příčinách vzniku Rukopisů si zřejmě budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Snahou o řešení sporných otázek kolem rukopisů se vyznačuje působení České společnosti rukopisné. Společnost byla ustavena 20. listopadu 1932 obránci a příznivci staročeských rukopisů, působila přes 20 let až do vynuceného rozchodu v roce 1952. Dne 21. března 1993 byla pak její činnost obnovena, společnost vydává a shromažďuje materiály a vědecké práce, organizuje setkání a přednášky.

www.rukopisy-rkz.cz