Hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR

Autor: NIKA-TV, zveřejněno: 04. 01. 2010 15:14 hod., aktualizováno: 04. 01. 2010 15:21 hod.

Kupčení či partnerské jednání?

Hledání řešení či utrácení peněz?

Demokracie či manipulace?

Proč je venkov stavěn do pozice nesvéprávného a neschopného?

Ukládání a skladování radioaktivních odpadů je problém celonárodní. Proto nelze uvažovat nad tímto problémem jako nad lokální záležitostí. Úložiště je zřejmě nutné vybudovat. Ale vlády a další kompetentní instituce stále nestanovily jasné a přesné postupy pro vytvoření úložiště, včetně prvotních a přípravných kroků. Posledních sedm roků se pohybujeme v kruhu. Techničtí odborníci navrhují a předkládají řešení. Ale vládní a politické orgány přešlapují na místě a nechtějí udělat demokratický krok k občanům a jejich samosprávám. Nejsou plně definována veškerá kritéria pro hlubinné úložiště. Kritéria nejen technická a geologická, ale i sociální, ekologická, společenská, lidská. Začíná se hovořit o možných kompenzacích pro lokality, které budou souhlasit s průzkumy a dalšími pracemi. Jednorázové finanční vypořádání však zavádí kupčením. Měl by být předložen komplexní materiál solidárních republikových dlouhodobých podpor a náhrad pro dotčené území.

Náznaky finančních náhrad považuji za velmi iluzorní. Vždyť dokud bude potřeba venkovského občana finančně několikanásobně podhodnocována oproti občanům větších měst, nelze čekat důvěru venkovských obcí vůči rychle se střídajícím čelním politikům a politickým státním institucím. Daně platíme všichni stejné, proto nechápu proč při daňovém přerozdělování je stále užíván tak velký rozdíl. Jestliže nabídka zní: „My vám seženeme třeba až milión na obec“. Tak já odpovídám: „Minimálně tyto finanční prostředky by měly obcím v rámci daňového přerozdělování stejně patřit. Aby se občané venkova dostali alespoň částečně na výši daňových příjmů občanů velkých měst“.

Hlubinné úložiště je významný společenský úkol, a těm kteří ponesou břímě musí být dáno a dáváno najevo, že si jich většinová společnost za jejich přístup váží a ctí jejich vstřícnost.

Bohužel jednání zákonodárných institucí a vládní organizace SÚRAO mne nepřesvědčilo, že je s dotčenými obcemi jednáno na rovinu. Jednorázové kupčení nemůže nahradit lidský rozměr občanského soužití, spolupráce a spoluodpovědnosti.

Důležitá je rovná komunikace.

Je ve společném zájmu země (ČR) vybudovat úložiště včas.

Je nutný nový způsob práce při vyhledávání, při kterém si musí být všichni účastníci skutečně rovni (což doposud zástupci obcí a veřejnosti nemají).

Právo na respekt ostatních a právo jiné respektovat.

Vše předpokládá vzájemnou důvěru rokujících lidí a stran.

Vyjádření musí být svobodná bez manipulací a je nutno hledat konečný cíl.

Nutnost zbavit se předpojatostí.

Jak nový způsob zajistit, kdo to zajistí a kdo to zaplatí?

Je nutnost profesionalitu a korektnost všech zúčastněných stran.

I všeobecné ocenění lokalit kde se občané „obětují“ pro region, pro kraj, pro republiku.

Co nikdy nebylo rovnocenně partnersky řešeno ze strany státu prostřednictvím SÚRAO, je řádná a otevřená informovanost od počátku již při zahájení průzkumných prací. Silná nedůvěra obcí a jejich občanů vychází z nesystémového a přehlíživého chování vůči nim.

Proč na počátku nebyly předloženy jasné a v partnerském vztahu přímé náležitosti:

1. Proč náš stát a náš občan potřebuje jadernou energetiku a úložiště?

2. Co negativního souvisí s využíváním jaderné energetiky a s úložištěm?

3. Jaké jsou technické potřeby pro řešení ukládání nynějších odpadů?

4. Jak stát bude ekonomicky a společensky kompenzovat takovéto zařízení?

Nejsem ortodoxním odpůrcem jaderné energetiky. Ale stále postrádám u energetické jaderné politiky jasnou koncepci. O co mi jde a co mi stále chybí při jednání obec (občan) versus stát?

- všeobecný dialog – společné otevřené hledání řešení bez osobních vlivů. Ctím a respektuji odborníky, ale způsob jednání musí být průhledný.

- rovnost zúčastněných – dbát rovných práv a možností každé obce a každé instituce.

- kontrola veškerých činností – naprostá otevřenost při všech činnostech, veřejné poskytování informací, prověřování veškerých námitek a nových možností.

- odpovědnost pro další generace – aby naši potomci měli možnost změnit naše rozhodnutí

a naše činy. Jak vypadala energetika a zvláště jaderná před sto lety? A kam ji přivede vývoj za dalších sto let?

Několik informací ohledně úložiště, tak jak se nyní navrhováno:

V oficiální „Zprávě“ předložené Správou úložišť radioaktivních odpadů, se například uvádí, že vzhledem k dlouhodobé přípravě a případné realizaci úložiště:

1. hrozí zdravotní a bezpečností rizika pro obyvatelstvo (nutno dále vyhodnocovat)

2. hrozí ztráta tržní hodnoty objektů a pozemků v oblasti okruhu minimálně 10 km

3. hrozí snížení poptávky po zemědělských a lesnických produktech z oblasti

4. hrozí riziko poklesu podzemních vod a zánik místních zdrojů pitné vody

5. hrozí negativní vlivy na životní prostředí a krajinný ráz území a okolí

6. hrozí velké negativní vlivy na zachování a rozvoj rekreačních aktivit v území a okolí

7. hrozí cílené vylidnění některé menší vesnice poblíž úložiště

8. atd.

V této „Zprávě“ jsou uváděny i předpokládané plochy pro jednotlivé součásti stavby:

• cca 306 hektarů hlubinného úložiště

• cca 19 hektarů povrchového areálu hlubinného úložiště

• dvě nové komunikační silniční napojení

• jedno nové železniční napojení

• další dva objekty mimo areál cca každý do 100 m2 pro důlní větrání, opět spolu se samostatnými komunikačními napojeními

• nové napojení do stávajících vodotečí pro stálé odvádění podzemních vod z úložiště

• případné další potřebné úpravy a skládky v okolní krajině

Dále nelze zapomínat, že při zpracovávání jaderných materiálů hrozí především:

-chybující lidský faktor při všech činnostech

-historická neznalost jaderné problematiky (prvopočátek před sto lety), co v budoucnu?

-teroristický útok na zařízení, jak při přepravě, tak na samotné úložiště

-havárie jakéhokoli druhu

-při skladování posuny v zemské kůře, praskliny ve skalním masívu a možnost průsaku vod

-jedná se o období skladování minimálně sto tisíc roků (dle odborných odhadů)

U časových náležitostí uvádím ze „Zprávy“:

- 1990 – zahájení prací na hledání způsobu likvidace a vhodné lokality

- 2005 – „údajné vládní pozastavení prací“

- 2009 – zahájení fyzických průzkumných prací

- 2015 – určení dvou lokalit (hlavní a záložní)

!!Zde upozorňuji, že řádně zvolená zastupitelstva dotčených obcí, pověřeného města a kraje, byla o záměrech vybudovat na jejich správním území úložiště radioaktivních odpadů direktivně seznámena až na počátku léta 2003. Protože tehdy byly zahájeny pouhým okem viditelné přelety průzkumného vrtulníku nad jednotlivými lokalitami! Přitom průzkumy zde probíhaly již devět roků.

Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů v ČR

Setkání 2009 v Chanovicích

Přítomni a oč jde:

Obec Pačejov – Ing. Jana Cihlářová (místostarostka)

Obec Olšany – Josef Panuška (starosta)

Obec Kvášňovice – Antonín Salák (místostarosta)

Obec Maňovice – Miroslav Panuška (starosta)

Obec Velký Bor – Václav Drha (starosta)

Obec Slatina – Karel Jedlička (starosta)

Obec Chanovice – Petr Klásek (starosta)

SÚRAO – RNDR. Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy HÚ

SÚRAO – Mgr. Lucie Steinerová, vedoucí oddělení komunikace

SÚRAO – Alice Horáková, specialistka na komunikační podporu

Setkání se zúčastnili starostové a další volení zastupitelé obcí Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor, Slatina a Chanovice. Což dokládá skutečnost, že problematika úložiště patří k pečlivě sledované činnosti. Nechyběl zástupce žádné přímo dotčené obce, přítomní zastupují společně celkem osmnáct vesnic. SÚRAO pozvání adresovala starostům obcí na jejichž správním území je snaha zřídit úložiště především pro odpady z jaderných elektráren.

Zde pozor: Můžeme-li tyto materiály pokládat za odpady. Jejich energetické využití je zatím jen cca 90%. Zatím chybí technologie, ale co dokáže výzkum a vývoj??

RNDr. Slovák především zmínil tyto skutečnosti:

• SÚRAO se řídí programovými dokumenty Vlády ČR. Do roku 2009 byly průzkumné terénní práce pozastaveny v celé ČR, dle rozhodnutí Vlády ČR. Důvodem rozhodnutí je především odmítavý postoj občanů všech šesti vytipovaných lokalit v ČR.

• Nově byl zahájen průzkum vojenských újezdů v ČR.

• SÚRAO usiluje o získání souhlasu dotčených obcí k provádění průzkumných prací.

• Vyhořelé jaderné palivo je na cca šedesát let umísťováno do meziskladů u jaderných elektráren. Zde po „vychlazení“ a snížení záření má být přemísťováno do trvalého úložiště. V tomto koncovém úložišti bude radioaktivní materiál umístěn na sto tisíc let.

• Informoval o snaze SÚRAO o zlepšení komunikace s veřejností a dotčenými obcemi, s tím, že v dosavadním šestiletém období nepovažuje komunikaci za správnou.

Starostové upozorňují:

• škoda období od roku 2004, že se změnou zákona nenarovnala práva dotčených obcí.

• informace ze strany SÚRAO jsou stále zkreslovány. Údaje uváděné v oficiální Studii proveditelnosti pro hlubinné úložiště se liší od nyní předkládaných materiálů a informací obcím a veřejnosti. Příkladem je skutečnost, že u nadzemního areálu uvádí Mgr. Steinerová plochu pod 5 ha a RNDr. Slovák 20 ha. Nedávno Ing Duda (ředitel SÚRAO) informoval v regionu o minimalizaci rozsahu stavebních objektů úložiště, ale ve Studii je naopak uveden fakt, že oproti roku 2004 došlo k rozšíření ploch. A to z původně požadovaných podzemních ploch 195 hektarů na zvýšení 306 hektarů.

• jako zdroje informací jsou obcemi zásadně užívány oficiální materiály SÚRAO

• opětovně na nedostatečné způsoby jednání od počátku řešení problematiky

• na skutečnost, že žádný ze zastupitelů dotčených obcí nesouhlasí s umístěním úložiště na území zdejších obcí

• na skandinávský přístup: po dvacetiletém veřejném diskusním období se tam přihlásily obce samy, mají však jasné smlouvy se státem a i nyní stále zákonné právo veta.

Stále platí:

Stavba elektrárny je na desítky roků,

stavba hlubinného úložiště jaderných odpadů je desetitisíce roků.

Těchto několik poznámek k letošnímu dění zapsal Petr Klásek Černický, toho času starosta Obce Chanovice – prosinec 2009.